Jednou z největších výzev soudobé společnosti je pomoc lidem bez domova. Člověk bez domova přitom nemusí být jen ten, kdo žije přímo na ulici, ale také třeba lidé, kteří jsou ubytovaní v azylových domech nebo v komerčních ubytovnách. Jejich život je spojen s nedostatkem místa, soukromí, příjmovou chudobou a sociálním vyloučením.
Ve svém výzkumu se Kateřina Mikulcová zabývá těmi nejzranitelnějšími z této cílové skupiny, dětmi bez domova. Ukazuje se, že má bezdomovectví dopady na jejich rodinné vztahy, dostupnost kvalitního vzdělávání i vážné následky v oblasti psychické pohody a zdraví. Ve svém výzkumu se snaží o propojování svého vzdělání v oblasti sociální práce a psychologie a to tak, aby nevznikal výzkum do šuplíku, ale něco užitečného, co může využít třeba i ve výuce nebo zprostředkovat výsledky praktikům sociální práce, a tak pomáhat změnit životní situaci dětí bez domova.
Mimo svůj výzkum je velkou milovnicí československých vlčáků a hrdou rodačkou z města Ostrava.