Přednáška posluchačům populárně-naučnou formou přiblíží, jak se laserové technologie proměňovaly v průběhu uplynulých 60 let, a k jakým účelům využíváme aktuálně nejpokročilejší laserové systémy, které jsou součástí výzkumného centra ELI Beamlines.
Přednášet bude Martin Stack Formánek, teoretický fyzik výzkumného centra ELI Beamlines (ELI ERIC).

V roce 1960 byl v americké Kalifornii zprovozněn první laser na světě. Zpočátku nebylo vůbec zřejmé, k čemu by mohly být lasery užitečné - tehdy byly dokonce označeny za „řešení hledající svůj problém“. Od té doby však lasery prošly neuvěřitelným technologickým vývojem. Jejich špičkový výkon vzrostl o více než 16 řádů (10 milionů miliardkrát)! A lasery se staly i díky svým dobře definovaným parametrům nepostradatelnými nástroji pro studium širokého spektra fyzikálních jevů. V centru ELI Beamlines pomocí laserů např. produkujeme zdroje sekundárního záření, jakými jsou rentgenové paprsky nebo svazky elektronů a protonů. Ty následně nacházejí široké uplatnění při zkoumání ultrarychlých procesů probíhajících během chemických reakcí nebo v biologických systémech. Pomocí laserů také dokážeme studovat, jak se hmota chová za extrémních podmínek a přímo v laboratoři simulovat prostředí panující v nitru hvězd, plynných obrů a fúzních reaktorů, nebo při výbuších supernov a vzniku kosmického záření. Lasery nám bezesporu v budoucnu umožní testovat samotné hranice kvantové fyziky a přeměnit světlo na hmotu podle slavné Einsteinovy rovnice E = mc^2.

Mgr. Martin Formánek, Ph.D. absolvoval obecnou a teoretickou fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. Následně vystudoval doktorát z teoretické fyziky na University of Arizona (Tucson, USA) v rámci Fulbrightova česko-amerického výměnného programu. Poté rok působil jako postdoktorální pracovník na Max-Planck institutu pro jadernou fyziku (Heidelberg, Německo) a nyní pracuje jako držitel evropského Marie Sklodowska-Curie grantu na ELI Beamlines. Jeho výzkum se zabývá exotickými jevy kvantové teorie pole v interakci částic s laserovým světlem o vysokých intenzitách. Například se jedná o produkci elektron-pozitronových párů, produkci fotonů gamma záření a polarizaci vakua, obzvláště v režimu tzv. "létajícího ohniska".