přednášející: doc. PhDr. Jiří Šubrt, CSc.
U lidí dávné minulosti byl čas spojen s představou koloběhu a kruhových návratů. Změnu přineslo křesťanství, díky kterému se čas napřimuje a získává lineární charakter. Toto pojetí mělo eschatologický charakter. V novověku se začaly projevovat sekularizační tendence a osvícenství nahradilo perspektivu spásy ideou pokroku. Tato idea dominovala po celé 19. století, avšak 20. století ji značně zproblematizovalo. Ještě na přelomu 19. a 20. stol. byla rozšířena představa, že dějiny směřují k určitému cíli. Minulost byla chápána jako učitelka, která ukazuje směr vývoje, jímž se bude další vývoj lidstva ubírat. Pro lidi žijící na začátku 21. století už to však neplatí. Šíří se prezentismus a pesimismus.

Program Filozofické fakulty UK