„Roboti nejsou lidé. Jsou mechanicky dokonalejší než my, mají úžasnou rozumovou inteligenci, ale nemají duši,“ napsal Karel Čapek před sto lety. Jaký obraz robota se od té doby fixoval v češtině? Je to pro nás otrok, stroj, ne-člověk? Nebo pomocník s obdivuhodnými schopnostmi. Za jakých okolností je k němu přirovnáván člověk? Podívejme se na to prostřednictvím studia významu, jaké nabízí kognitivní lingvistika.