Přednáška naznačí alternativní způsob přemýšlení o vztahu mezi strojovým učením (AI) a jeho environmentálními náklady. S narůstajícím využíváním metod strojového učení v prakticky všech oblastech lidského konání roste environmentální zátěž. Řešení nepředstavuje kritika požadující regulaci v oblasti využívání těchto technologií, ale změna přístupu ke strojovému učení, kdy cílem nemá být dosahování nejvyšší možné přesnosti bez ohledu na aplikační nároky, nýbrž přesnosti, která je na základě rozboru poznávacích úloh v jednotlivých empirických kontextech dostatečná k jejich splnění. Tímto by mohlo dojít k omezení energeticky náročných experimentů, které při značných nákladech přinášejí marginální praktický zisk.

Přednáší dr. Vít Střítecký