Proměny kalendáře

prof. RNDr. Petr Ponížil, PhD. 
(Univerzita T. Bati ve Zlíně - Fakulta technologická)

Měření času je od pradávna spojeno se zkoumáním všemožných přírodních jevů. Základem pro všechny kalendáře je rotace Země kolem své osy, oběh Měsíce kolem Země a v neposlední řadě oběh Země kolem Slunce. Vzhledem k tomu, že oběh Měsíce kolem Země (synodický) trvá 29,531 dne a oběh Země kolem Slunce 365,2422 dne, není jednoduché skloubit tyto periody do přehledného systému. Zkoušeli to už naši předkové a díky nim v kalendáři vznikla řada nesrovnalostí a nelogičností, které se s námi táhnou dodnes. 

Nejdříve se vrátíme k prvotnímu počítání času ve starověkých civilizacích. Dále zjistíme, proč v roce 2012 nenastal podle mayského kalendáře novináři slibovaný konec světa. Ukážeme si, jak se počítá čas v židovském a islámském kalendáři. Poznáme zajímavou historii našeho současného kalendáře i důvody, proč má únor jen 28 dní, a proč je „december“ dvanáctý měsíc, když „decem“ je latinsky deset. Seznámíme se také s pokusy o zavedení moderního počítání času, jako byl např. francouzský nebo sovětský revoluční kalendář.